Umělci, kurátoři a odborníci spolupracující na projektu Festivaly živého kina

 

 

Tomáš Moravec

Tomáš Moravec (* 1985, Praha) má bakalářský titul z Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni (2005–2010, ateliér Adély Matasové, Dušana Zahoranského a Michala Pěchoučka). Na AVU v Praze (2010–2012), kde studoval v ateliéru Jiřího Příhody, následně získal titul magisterský. V roce 2008 se stal jedním z finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, v roce 2009 potom jedním z finalistů Ceny EXIT. Moravec často spolupracuje s dalšími umělci, obzvláště pak s Matějem Al-Alim, Petrem Dubem a Romanem Štětinou. Žije a působí v Praze.

Matěj Al-Ali

Matěj Al-Ali (* 1985, Bardějov, Slovensko) má bakalářský titul v oboru multimediální design, který vystudoval na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni (2005–2008, ateliér Adély Matasové). Tam následně pokračoval ve svém magisterském studiu intermediální a prostorové tvorby. Magisterský titul získal na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (2011–2014), kde studoval v Ateliéru intermediální konfrontace Jiřího Davida. V roce 2009 se stal jedním z finalistů Ceny EXIT. Často spolupracuje s dalšími umělci, hlavně pak s Tomášem Moravcem a Petrem Dubem. Žije a působí v Praze.

Dan Gregor aka INITI

Dan Gregor (* 1979, Praha), účinkující pod stejnojmenným pseudonymem INITI, byl v minulosti členem umělecké skupiny Macula, s níž se podílel na videomappingových projekcích, např. na Staroměstské radnici v Praze (2010) či na New Museum v Liverpoolu (2011). Společně s hudebníkem Floexem vytvořil interaktivní projekt Archifon, který byl prezentován v Olomouci (PAF, 2011), Bruselu (Nuit Blanche, 2012) a Linzi (Ars Electronica, 2014). Mezi jeho další výrazné realizace patří interaktivní instalace Netykavka, scénické zpracování divadelního představení Antikódy pro Národní divadlo v Praze (2014) a v neposlední řadě vizuální složka pro vystoupení norského ambientního hudebníka Biosphere v pražském planetáriu v rámci Festivalu Spectaculare (2015).

Michal Pustějovský

Michal Pustějovský (* 1984, Frýdek-Místek) je absolventem pražské Akademie výtvarných umění, kde v roce 2013 dokončil magisterské studium v Ateliéru nových médií I pod vedením Markuse Huemera a za svou diplomovou práci obdržel ocenění London Connext Award. V roce 2011 absolvoval stáž na Universität der Künste v Berlíně v ateliéru Prof. Joachima Sautera, o rok později pak na jeruzalémské Bezalel Academy of Arts and Design. Na svém kontě má desítky samostatných i skupinových výstav v ČR i v zahraničí. V současnosti pracuje s kinetickými a světelnými objekty, mj. je autorem interaktivní LED instalace v rámci projektu ACUO.

Žije a působí v Londýně.

Ján Šicko

Ján Šicko (* 1977, Slovensko) je grafický designér, multimediální umělec a pedagog. Bakalářský (1996–2000), magisterský (2001–2003) i doktorský (2003–2010) titul v grafickém designu získal na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě. Zde od roku 2003 působí jako docent na Katedre vizuálnej komunikácie. Na Vysoké škole výtvarných umení dále vede Mediálnu laboratóriu, jinými slovy prostor pro zkoumání hraničních oblastí grafického designu. Stal se jedním z finalistů Ceny Oskára Čepana (cena pro slovenské mladé vizuální umělce), v roce 2003 získal Národnú cenu za dizajn a v roce 2002 cenu za nejlepší multimediální projekt soutěže Europrix. V roce 2009 založil Šicko kreativní laboratoř DevKid. Nyní žije a působí v Bratislavě.

Jonatán Pastirčák aka Pjoni

Jonatán Pastirčák (* 1993, Bratislava, Slovensko) je producent a hudebník, zabývá se experimentováním v elektronické hudbě. Již jako teenager se pod svými uměleckými pseudonymy Pjoni a Isama Zing stal slavným, a to na základě společného projektu s Adamem Matejem (Ink Midget) – Ink Midget & Pjoni. Do paměti posluchačů se zapsal i díky svým sólovým projektům. Pastirčák získal bakalářský titul v Audio inženýrství a hudební produkci na SAE Institute v Londýně (2010–2014). Nedávno uvedl nový sólový projekt Isama Zing. Žije a působí v Bratislavě.

Nils Henrik Asheim

Skladatel Nils Henrik Asheim (* 1960, Oslo, Norsko) kombinuje své zaměstnání s kariérou performera a s pravidelnou spoluprací s dalšími umělci na projektech, které propojují prostorové a divadelní prvky. Asheim začínal jako žák Olava Antona Thommessena a svůj skladatelský debut zažil již v patnácti letech.

Od roku 1991 žije Asheim ve Stavangeru, kde působí jako skladatel, performer, organizátor a v neposlední řadě jako hlavní iniciátor založení Tou Scene, alternativního centra pro současné umění. V září 2012 byl Asheim jmenován varhaníkem v koncertní hale ve Stavangeru. Orgelnatt – Varhanní noc – je koncept, v rámci kterého Nils Henrik Asheim vybízí hostující hudebníky k vytvoření koncertní události. Konkrétně se jedná o využití schopnosti varhan vytvořit širokou zvukovou paletu. „Za pomoci času a prostoru vybízíme publikum, aby se ponořilo do zvuku.“ Od roku 2013 se Orgelnatt pořádá v Stavanger Konserthus.

Žije a pracuje ve Stavangeru.

Martin Blažíček

Martin Blažíček (* 1976, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Česká republika) absolvoval magisterské studium v oboru filmový střih  na FAMU (1997–2005) a doktorský titul v oboru audiovizuální média v Centru audiovizuálních studií FAMU (2009–2014), kde v současné době také vyučuje. Se zkušeností v experimentálním filmu představuje živý film a video od roku 2000. Je bývalým členem uměleckých skupin Ultra (2000–2002) a Mikroloops (2007–2011), dále vystupuje s otevřenou naživo kódující skupinou Kolektiv. Jeho filmy a živá vystoupení se promítaly např. na následujících místech: Muzeum užitého umění ve Vídni, festival High Zero v Baltimoru, Optosonic Tea v newyorské Diapason Gallery londýnský LUX, Anthology Film Archives v New Yorku, DDM Gallery v Šanghaji, MFDF v Jihlavě, PAF v Olomouci, městská galerie v Leedsu, Arnolfini v Bristolu, Galeria Entropia ve Vratislavi, Zamek Ujazdowski ve Varšavě, Dom Kino v Minsku, Art Factory v Lodži, Cinema Nova v Bruselu, Galerie Rudolfinum v Praze, MFF v Rotterdamu atd.

Žije a působí v Praze.

Kateřina Koutná aka Makak

Makak je ambientní hudební projekt violoncellistky Kateřiny Koutné (* 1987, Olomouc), který vznikl před čtyřmi lety. Koutná vystudovala hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně, je známá svým působením v hudebním uskupení Teve, spoluprací s Paramount Styles a Hope Astronaut. Původně vystupovala s dalšími dvěma spoluhráči pod názvem Makak a Neandr. Koncerty měly charakter řízené improvizace. V současnosti Kateřina produkuje veškerou hudbu sama, vystupuje za doprovodu VJingu výtvarnice Anny Balážové. Při živém hraní se snaží zachovat improvizované pasáže, kdy kombinuje akustické a elektronické nástroje a reaguje při tom na místo a obecenstvo. V roce 2014 Makaku vyšla první studiová nahrávka na kazetě s názvem Stromy.


Žije a působí v Brně a Nebovidech.

Veronika Vlková

Veronika Vlková (* 1985, Brno) vystudovala Ateliér multimédií na brněnské Fakultě výtvarných umění. V tvorbě zpracovává představy, vzpomínky, motivy z pohádek, sny a vlastní mytologii do narativních kreseb a maleb, videí, instalací a výstavních celků. Inspirací jí je tvorba rozličných kultur a jejich setkávání. Dlouhodobě spolupracuje s dalšími umělci, sérii výstav vytvořila například s Janem Šrámkem. Podílí se také na hudebních projektech, kde zajišťuje hudební nebo vizuální složku (TEVE, Floex).


Žije a působí v Brně a ve Stockholmu.

Greg Pope

Greg Pope nejprve působil v punk-rockových kapelách a představeních absurdního dramatu, v roce 1986 založil Super 8 filmový kolektiv Situation Cinema se sídlem v Brightonu. V roce 1989 založil Loophole Cinema v Londýně. Od roku 1996 jak v rámci umělecké spolupráce, tak i samostatné produkce vytváří video instalace, liveartová díla a filmy pro jedno plátno.

Během Screen City Pope představí živou kinematografickou performance ve spolupráci s mladými českými umělkyněmi Veronikou Vlkovou a Kateřinou Koutnou (Makak). Materiál a záběry pro dílo byly pořízeny v průběhu roku 2015, během pobytu na Islandu a v České republice.

Žije a působí v Norsku.

Lars Holdhus alias TCF

TCF je umělecký pseudonym současného norského umělce a hudebníka Larse Holdhuse (* 1986, Oslo, Norsko). Ve své tvorbě se zabývá tématem kódu, kryptografie a hudební skladby za užití vizuálních, sonických, zaběhnutých a psaných konceptů. Holdhus vytváří svět, který čerpá z musique concrète, hardstylu, hardcoru, poezie a digitálních artefaktů. V rámci svého působení se pohybuje od uměleckých výstav až po hudební vystoupení. Mezi jeho nedávné výstavy patří například Look... No Hands! v HHDM ve Vídni, Access Speed v berlínském Vaultu a Driving Fast Nowhere v Polansky Gallery v Praze.

Eliška Děcká

Eliška Děcká (* 1982, Bílovec) je filmová teoretička, pedagožka a výzkumnice, koncentrující se na oblast mezi animační teorií a praxí, se zvláštním důrazem na genderové otázky a sociální vlivy na animaci a naopak. Po absolvování Právnické fakulty Karlovy Univerzity v Praze dokončuje doktorské studium na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, vyučuje filmovou teorii a historii na Univerzitě J. A. Komenského v Praze a spolupracuje s řadou festivalů, periodik a výzkumných projektů. Figuruje jako výzkumný pracovník v řadě grantových projektů zaměřených na animaci. Je členkou Společnosti pro animovaná studia.

Pavel Ryška
| |

(*1974) je vizuální umělec, archivář a pedagog. Absolvoval Fakultu výtvarných umění VUT v Brně. Během postgraduálního studia na pražské FAMU se věnoval dějinám filmové animace a historiografii komiksu. V současné době se zabývá průzkumem skrytých vrstev československé vizuální kultury. Výsledky publikuje na stránkách www.padesatky.info 

Katarína Gatialová

Katarína Gatialová (* Prievidza, Slovensko) absolvovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Působí jako nezávislá kurátorka, grafická designérka, příležitostná kodérka a vedoucí oddělení digitalizace a nových médií Národního muzea v Praze. Vyučuje na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, působí v rámci live-codingového uskupení Kolektiv, kurátorsky se podílí na fungování výstavních prostorů Vitrína Deniska v Olomouci a galerie +-0 v Žilině.

Žije a působí v Praze.

mazanec-2 small Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  

Kurátor, dramaturg, teoretik, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity  Palackého  v Olomouci, obor Sociologie (1999–2004) a Filmová  věda (1999–2006),  V  roce 2012 dokončil postgraduální studium na FAMU, Katedra střihu. Od  roku  2007  je kmenovým dramaturgem  PAFu,  od  roku  2009 se soustředí na kurátorskou  činnost v oblasti prezentace  pohyblivého  obrazu  v  galerijním a filmovém  systému  (Ateliér  Josefa Sudka,  KGVU  Zlín,  LFŠ,  Febiofest, Aye  Aye, Galerie  Mladých  Brno  ad.). Je  členem  řešitelského  týmu  výzkumného  projektu MEDIABAZE.CZ  (FAMU, Centrum Audiovisuálních  studií).  Publikuje  v časopisech  Cinepur,  Iluminace, Labyrint Revue,  A2.

Tomáš Pospiszyl

Teoretik Tomáš Pospiszyl vystoupil v rámci cyklu přednášek Co je to živé kino? s přednáškou o fenoménu Laterny Magiky v kontextu mezinárodních výstav.

Tomáš Javůrek

Na projektu Festivaly živého kina se v roli konzultanta  podílel jako kurátor a expert na vizuální kulturu.

Kurátorsky se podílel na přípravě aktivit, které se odehrávaly v prosinci v Olomouci.

Vedl kulatý stůl Error establishing a database connection, který se věnoval specifickým otázkám distribuce, archivace a dokumentace v tomto směru obtížně uchopitelných prací spadajících do oblasti živého kina a „spřízněných“ forem pohyblivého obrazu.

Lumír Nykl

Lumír Nykl (*1991) studuje estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je příležitostný kurátor, publikuje v A2 a Full Moon. Jeho zájem se soustředí na současné vizuální umění, hudbu a průniky těchto dvou oblastí. Spolupracuje s hudebním labelem RedForColourBlind. S Martinou Poliačkovou a galerií KIV organizoval diskuzi „Já bych ty post-internety zakázala“, která problematizovala tento pojem v českém kontextu.

Žije a působí v Praze.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

PAF activities in 2017 have been supported by: The Ministry of Culture of the Czech Republic, State Cinematography Fund, The City of Olomouc, The Olomouc Region and International Visegrad Fund.

More in Partners