Ken Jacobs je jednou z největších osobností amerického avantgardního filmu. Jeho obsáhlá tvorba přechází plynule mezi formáty flmu, videa a živé performance a osciluje kolem tématu apropriace nalezeného materiálu. V jeho více než padesátileté umělecké kariéře nalezneme radikální revize základních principů flmu, originální dekonstrukci flmové estetiky a narativity.
Narodil se roku 1933 v New Yorku, prošel nejprve výtvarným vzděláním u abstraktního expresionisty Hanse Hoffmana na City College. Na téže škole absolvoval i dva flmové kurzy: kameru a střih. V polovině 50. let se seznámil s dalším legendárním americkým flmařem Jackem Smithem. S ním natočil mj. jedny z prvních flmů – Blonde Cobra (1962) a Little Stabs a Happiness (1959–1963). Ve stejné době začíná točit i svůj opus magnum, Star Spangled to Death (1957), který mnohokrát přepracoval a nakonec uvedl v úplné (téměř sedmihodinové verzi) v roce 2004.
Od 80. let rozvíjel sérii flmů a živých projekcí Nervous system performances. Svůj vztah k existujícím obrazům zde Jacobs popisuje jako „vytěžení". Radikální redukce obrazu na pouhých několik opakujících se okének, zvětšování detailů, zpomalení nebo úprava obrazu prostřednictvím masek je pro něj formou informačního vyčerpání původního materiálu, konečným vyjevením všech významů ukrytých na obrazovém nosiči. Epileptické monotónní záblesky nás nutí sledovat obraz s nejistotou našeho vlastního vnímání. Zároveň však Jacobs odhaluje nejen formální atributy obrazu, ale i skryté kulturní, společenské a ideologické vrstvy původního flmu nebo v něm nalézá nové narativní vazby (Capitalism: Child Labor, 2006).
Ken Jacobs je zároveň jeden z mála flmařů, jehož tvorba rezonuje stejnou intenzitou ve všech aktuálních médiích. Od flmového materiálu přechází k projektorům vlastní výroby, videu a digitálnímu obrazu. V posledních flmech využívá s neoblomnou tvůrčí ironií chyb satelitního signálu (His Favorite Wife Improved, 2008) nebo 3D projekce (Anaglyph Tom, 2008).
Martin Blažíček
11. 12. Divadelní sál - Celestial Subway Lines / Salvaging Noise - John Zorn, Ken Jacobs | USA | 2005 | Živá animace
Záznam živých projekcí Celestial Subway Lines / Salvaging Noise (2005) promítaný v rámci programu PAF je složen ze čtyř společných performance mezi Kenem Jacobsem a hudebníkem Johnem Zornem v newyorské Anthology Film Archive roku 2004. Jedná se o vizuálně náročnou projekci, hojnou na stroboskopický efekt, a doslovnou manifestaci "nervové (nervní) laterny magiky". (pozn. ed.)
"Nervová (nervní) laterna magika je vcelku starý optický vynález, technicky umožněn dlouho před nástupem filmu a dokonce i fotografie. Užívá se pro projekci obrazů, pohybujících se pomocí nepředstavitelných změn rozsáhlou iluzivní hloubkou - bez nějakých zvláštních efektů - a jsou viditelné pouhým okem."
- Ken Jacobs, 2005
